V roce 1982 slavila Barum
Rallye dvanácté narozeniny. Všude bylo slyšet slova chvály. Podle
mnohých je nejkrásnější a nejnáročnější soutěží u nás.
Se startovním číslem 1 byl přihlášen
pravidelný účastník Rakušan Franz Wittmann, ale do Gottwaldova dorazil
pouze jako divák. Wittmann vysvětloval svou neúčast takto:
„Přednost má mistrovství světa, zanedlouho se jede Rallye San Remo, a
tak musím mít dokonale připravený vůz. Rozjel jsem se do Ingolstadtu s
prosbou o nové auto, se starým bych jel Barum Rallye, ale nepochodil
jsem ...” Československá premiéra vozu Audi Quattro se tak musela
odložit.
Václav Blahna na začátku sezóny přestoupil do
slušovického Agrotýmu. Na Rallye Šumava, kde startoval s BMW 323 i na
Rallye Tríbeč musel odstoupit, takže teprve na Barum Rallye si pátým
místem spravil chuť.
Spokojený určitě nebyl Leo Pavlík. Na Rallye Škoda
svého zánovního Renaulta 5 Turbo rozbil tak, že mechanici měli co
dělat, aby vůz vrátili do původního stavu. Soutěžil pouze do šesté
rychlostní zkoušky, potom se na cestě k další „erzetě” při předjíždění
servisního vozu nevešel na silnici a s poškozeným závěsem zadního kola
odstoupil ze soutěže.
Zkušenosti z minulých let tentokrát jezdcům a
navigátorům nebyly nic platné, protože z dřívějších tratí nezůstal
kámen na kameni. Pořadatelé úplně změnili celou trať soutěže.
Účastníci se pak shodli na názoru, že tak obtížnou soutěž dlouho
nepamatují. Líbily se šotolinové úseky a také asfalt byl tentokrát
nezvykle zrádný.
Na těžké domácí trati si chtěli napravit reputaci
posádky Barum týmu. Loni odpadly dřív, než se soutěž pořádně
rozjela, a stejný osud je potkal i teď. Poslední dvojice odpadla v
šesté rychlostní zkoušce. Čest pořádajícího týmu tak zachraňovala
zadní polovina „stotřicítky” (viz fotogalerie), kterou ke čtvrté
příčce dovedl Ing. Václav Pech. Bojové zbarvení vyjadřovalo spolupráci
mezi AZNP Mladá Boleslav a Barum týmem. Posádka reprezentovala
žlutomodrý tým, ale vůz jim připravovala mladoboleslavská automobilka.
Tovární tým AZNP Mladá Boleslav se podruhé v sezóně
představil v kompletní sestavě. Souboj o prvenství byl nakonec
vyrovnanější, než se očekávalo. John Haugland totiž vedl svou
„stotřicítku” tak bravurně, že byl favorizovanému Opelu Ascona 400
Rakušana Gerharda Kalnaye naprosto vyrovnaným soupeřem. Nebýt dlouhých
okruhů ve Slušovicích a Fryštáku, pravděpodobně by nad Kalnayem
zvítězil.
Při neúčasti Franze Wittmanna byl jednoznačným
favoritem jeho krajan a mistr Rakouska 1982 Gerhard Kalnay. Vítězstvím
si pojistil vedení v Alpsko-jadranském poháru. Na první pohled
nebyla jeho jízda nijak líbivá, ale Gerhard Kalnay dokonale využíval
předností svého Opelu Ascona 400. Po půli soutěže nečekal, že by
se našla Škodovka, která by mu byla schopná konkurovat. Jakmile se
rozednilo, hravě smazal Hauglandův náskok a vedoucí pozici do konce
soutěže neopustil.
 |
