Třináctka je pro mnohé
šťastné číslo. Třináctý ročník Barum Rallye byl šťastným pro Škodovky.
Obsadily všechna tři místa na stupních vítězů.
Startovní listina doznala spousty změn
ještě před samotným startem soutěže. Omluvenku poslal Mauro
Pregliasco, který se raději připravoval na další domácí soutěž.
Nepřijel ani Belgičan Robert Droogmans. V Gottwaldově sice byl jeho
tým včetně spolujezdce Ronny Joostena, ale Droogmans ještě v Belgii
předváděl své jezdecké umění před televizními kamerami a objektivy
fotoaparátů. Celá „předváděcí akce” skončila několika neplánovanými
kotrmelci a zničeným Fordem Escort. Doprovod se tak mohl sbalit a
vyrazit domů. Nejkurióznější důvod omluvy uvedl Peter Mattig - musel
manželku předčasně odvézt do porodnice.
I přes tyto škrty neztratila Barum Rallye nice na své
sportovní hodnotě. Vozy osmnácti značek byly velkou podívanou pro
téměř půl milionu přihlížejících diváků.
Pořadatelé se po zkušenostech z minulých let zaměřili
na bezpečnost diváků. Největším problémem byly děti, které jejich
rodiče stavěli do bezprostřední blízkosti projíždějících soutěžních
automobilů v těch nejnebezpečnějších zatáčkách.
Zpestřením byl start tří vozů Lada s anglickými
posádkami. Britský dovozce těchto automobilů vystihl dobré předpoklady
pro soutěžní sport, a tak se vedle seriálů Fordu Escort a Vauxhallu
zrodila Lada Challenge Trophy. Zájem o ni byl mezi Brity obrovský.
Pavel Valoušek startoval opět s Porsche 930 Turbo. Na
slušovickém okruhu demonstroval přítomným jeho sílu, ale v
techničtějších pasážích se mu bez dostatečných zkušeností jelo špatně.
Při defektu pneumatiky jel podle rady majitele místo přezouvání raději
pouze po ráfku do cíle „erzety”, ale sedmikilometrové kulhání natolik
poškodilo závěs zadního kola, že musel po šesti zkouškách ze šestého
místa odstoupit.
Během první poloviny soutěže odpadla polovina
startujících! Stotřicítky Urbana, Hauglanda a Ing. Pecha se zastavily
s propáleným pístem. Trajbold dokonce po šesté v sezóně „uvařil”
motor. Zahraniční piloti často odpadávali vinou jezdeckých chyb, u
stotřicítek byl mnohem více unavený materiál než jezdci.
Po odpadnutí se John Haugland stále pohyboval mezi
jezdci na škodovkách, kteří ještě jeli. „Hlavně se netahejte o
sekundy s Jokim. Jeďte klidným tempem, nenechte se vyprovokovat.
Jakmile Joki začne trochu Křečka dotahovat, určitě udělá chybu a
havaruje!” Jeho jistota, že se Joki dopustí chyby, byla
obdivuhodná. Až mnohem později se ukázalo, že měl naprostou pravdu.
V osmé rychlostní zkoušce odstoupil ze druhého místa
obhájce loňského prvenství Gerhard Kalnay kvůli poruše vodního
čerpadla jeho Opelu Ascona 400. Velké problémy s vozem měl také Václav
Blahna. Stejně jako Křečkovi a Ing. Pechovi se mu poprvé v životě
uklepaly kontakty na alternátoru Bosch. Poté mechanici měnili spojkové
ložisko, převodovku a dvakrát alternátor. V noci zaútočil vedoucí
jezdec Alpsko-jadranského poháru Küzmič, vyhrál šest „erzet” za sebou,
ale ztráta na třetího Blahnu byla příliš velká. Blahnovi proto stačila
taktická jízda na údržbu dopovaná vírou, že se auto rozsype až za
cílovou páskou ...
Křeček se přesně držel předem zvolené taktiky,
až v noci si zkusil, jaké časy je schopný zajet. Byly srovnatelné s
Kalnayem! Pokusil se získat náskok právě za tmy, kdy zahraniční jezdci
nemohou plně využít výkonu svých silnějších vozů. Ráno zvolil
vyčkávací taktiku, nechtěl vlastní chybou ulehčit Jokimu postup vpřed.
Dobře věděl, že může zrychlit asi o sekundu na kilometr.
Po 16. rychlostní zkoušce se Joki přiblížil na rozdíl
dvanácti sekund a jeho Toyota si brousila zuby na vítězství. V
jedné z rychlých zatáček se však zakousla do příkopu takovou silou, že
spolujezdce Lindelofa dobrou čtvrthodinu dostávali z vozu, aby
posádku odvezli do vsetínské nemocnice.
A v té chvíli bylo všem jasné, že třináctka tentokrát přinesla štěstí škodovkám. Tři po sobě vyjely na
rampu, aby vzápětí symbolicky vytvořily stupeň vítězů na rozloučenou s
úspěšnými automobily Škoda 130 RS.
 |
