
Přestože
třináctý, přinesl tento ročník Barum Rallye štěstí. Pro rok 1984 se
dostala do společnosti padesáti nejlepších evropských soutěží. Po
tříleté přestávce byla „Barumka” znovu zařazena do Mitropa Cupu.
Při letmém
pohledu do startovní listiny muselo srdce diváka zaplesat radostí –
137 přihlášených posádek a široké spektrum soutěžních vozů. Velkým
lákadlem jistě byla italská posádka se startovním číslem 15 Baggio-Roggia
na voze Lancia 037 Rallye. Do Gottwaldova však nepřijela, stejně jako
Britové Simon Everett na Nissanu 240 RS nebo John Price s Renaultem 5
Turbo. Neviděli jsme rovněž Maura Pregliasca a jeho Porsche 911 a
mnohé další, kteří těsně před startem zaslali pořadatelům omluvenky.
První a tudíž
jako rozháněč diváků vyjela na trať soutěže rodinná posádka Ilji a
Plamena Čubrikovových. Legenda bulharského motoristického sportu tím
oslavila malé jubileum. Ilja startoval na Barum Rallye poprvé přesně
před deseti lety při jejím prvním mezinárodním ročníku. Tehdy dojel
s vozem Renault 12 Gordini na druhém místě. Stejné umístění by
tentokrát jistě bral všemi deseti. Bohužel jeho Renault 5 Turbo však
již měl něco za sebou, takže spolehlivost nebyla zrovna jeho
nejsilnější stránkou. Zpočátku se otec a syn Čubrikovové drželi na
pěkném čtvrtém místě, ale brzy se ozvaly technické problémy. Nejprve
zlobilo vstřikováním paliva, pak mechanici svařovali táhlo řízení.
Když na 14. „erzetě” praskl závěs levého předního kola, znamenala
tato porucha konec závodu.
Na vedoucí
postavení od počátku závodu útočil západoněmecký jezdec Mathias
Moosleitner na výkonném voze Opel Manta 400. Nezalekl se největších
favoritů a ostrou jízdou, zvedající diváky z pomyslných sedaček, se
v úvodu závodu dostal překvapivě do čela. Po třech rychlostních
zkouškách vedl, čtvrtá byla anulována pro zranění jednoho z diváků, od
páté se již tahal o sekundy s Haraldem Demuthem jedoucím na Audi 80
Quattro.
Honička mohla být
zajímavá mnohem déle, nebýt problémů Mathiasova vozu. Nejprve nastaly
potíže s karburátorem, potom následoval defekt pneumatiky a po setmění
zlobil alternátor, takže byl nucen jet chvíli téměř poslepu. Navíc o
něm bylo známo, že s příchodem tmy podstatně zvolní. V polovině
soutěže jej penalizace odsunula až na páté místo. Po rozednění se však
znovu rozjel ve velkém stylu, vyhrával jednu zkoušku za druhou a po
třiadvaceti „erzetách” figuroval na druhé pozici.
Ozdobou celé
soutěže byl souboj Jiřího Sedláře s továrními jezdci Křečkem a Kvaizarem na Škodách 120 LS. Po polovině odjetých RZ byl mezi touto
trojicí rozdíl pouhé jedné minuty. Vzájemný souboj nakonec vyzněl ve
prospěch Ladislava Křečka. „Jura“ Sedlář si však vysloužil uznání
široké odborné i laické veřejnosti.
Velkým
překvapením pro pořadatele i diváky byl výkon švédského jezdce Anderse
Jonssona. Pořadatelé o jeho kvalitách mnoho nevěděli, proto startoval
s poměrně vysokým startovním číslem 58. S tímto jediným handicapem se
však snadno vyrovnal a brzy po začátku závodu se usadil na třetí
příčce absolutní klasifikace. „Na Barum Rallye jsem byl třikrát
jako mechanik, letos jsem zde poprvé za volantem. Rychlostní zkoušky
jsou vybrány velmi dobře, líbí se mi jejich charakter …” říkal
Jonsson. Brzy však začal motor jeho Opelu Manta ztrácet olej a tak
posádka po 14. rychlostní zkoušce odstoupila.
Jako vítěz vyjela
na cílovou rampu posádka Harald Demuth - Willy Lux. Harald si tak dal
dárek ke svým čtyřiatřicátým narozeninám, které oslavil dva dny po
soutěži.
V Gottwaldově měl
původně startovat s legendárním Audi Quattro A2, které však krátce
předtím rozbil na Hesenské Rallye. Nejdříve uvažoval o startu
s tréninkovým quattrem, ale po seznámení se s tratí od této myšlenky
upustil. Jízdu s vozem Audi 80 Quattro komentoval takto: „Mám
pocit, že jedu se zataženou ruční brzdou. Rozdíl ve výkonu auta je
obrovský!” Jeho vůz provázely drobné technické potíže, které na
osmé RZ způsobily ztrátu více než jedné minuty. Vozu samozřejmě
nepřidala ani honička s Moosleitnerem. Teprve když Mathiase také
přibrzdily technické potíže, mohl si oddechnout. V polovině soutěže
získal sedmiminutový náskok, který potom již klidnou a taktickou
jízdou udržoval až do cíle.
Za poznámku možná
stojí skutečnost, že v tomto ročníku Barum rallye rovněž startoval
belgický jezdec Jos Boon, který v roce 2002 zapůjčil mistru Evropy a
České republiky v Historic Rally, známému kroměřížskému jezdci Michalu
Sumovi vůz Subaru Impreza a tím mu umožnil aktivní účast na Barum
rallye.
 |