Sedmnáctý ročník populární soutěže se nesl
ve stejné výši koeficientu a v přezbrojení soutěžní špičky z vozů
skupiny B na „áčka“. Pavlík přesedl do slabšího Coupé, Ferjancz
přivezl Audi 90 Quattro. Letmý pohled do startovní listiny dále
avizoval Demutha (Mercedes 190 E 2,3-16), rakouského šampióna Wiednera
(Mazda 323 4WD), Wernera a Karaska s továrními Sierrami Cosworth a
extovární Lancii Deltu S4WD s Italem Serenou. Bohužel se asi jednalo
jen o blýskání na lepší časy a jak již bylo u Barumky i našich dalších
soutěží běžné, přijelo pouze to, co se očekávalo.
Jako hlavní šampión soutěže bylo od prvopočátku
tipováno modrožluté velbloudí Audi Quattro týmu Camel Rallye Team,
pilotované Attilou Ferjanczem s Dr. Janosem Tandarim. Sekundovat mu
měl slušovický Leo Pavlík na typově shodném voze a snad také Polák
Koper na voze Renault 11 Turbo - a to bylo tak vše. Němci Wernerovi
přivezli mechanici místo áčkové pouze enkovou Sierru. Richterova
Manta byla dostavěna den před startem a zřejmě její výdrži ani sám
příliš nevěřil.
Počasí před závodem za moc nestálo, ale na první
rychlostní zkoušku – malenovický Maják už posvítilo sluníčko. A že se
na ní děly věci. Modrožluté Audi jede jasně rychleji než Pavlík.
„Naše auto je téměř o sto kilo těžší, než jsme počítali, je to
tréninkový vůz s najetými 30.000 km. Ani udávaný výkon se nám nezdá.
Máme problémy s pohonem servosystému, padá řemen“, stěžoval si
propocený Pavlík. I bez posilovače je však na 5. místě. Jezdce ale
ještě čeká 900 km a Maják je jen první z celkových 27 RZ. Průjezd
Kopera s Renaultem 11 Turbo je klidný a rychlý, Belgičan Boon jako
vždy jede i pro diváky široce rozevlátým stylem, následuje tichoučká
Sierra Němce Wernera a pak přichází lahůdka pro oko i duši diváka. Ze
stínu lesa vyráží červený Mercedes 190 E jezdce Holuba (vedoucí jezdec Mitropy). Při dobržďování vůz vypadá, jako by chtěl ze zatáčky
vycouvat, ale když zaburácí motor, hned je jasné oč tu běží. S tímto
vozem se prostě musí jet jinak. Dosahuje druhý absolutní čas tak
těsný, že vedoucímu Maďarovi musí naskakovat husí kůže. Pavel Sibera
se objevuje s pomuchlaným nosem své Škody 130L. Je to zřejmě důsledek
přechodu z béčka na sériovku. V první desítce je i tovární škodovka
Urbana. Pěkně jede i „Mundl” Baumschlager s Toyotou Corollou Twin Cam.
Startovní pole uzavírají vozy skupiny B, které vyjíždějí na trať již
za hustého deště.
Druhá zkouška – Ferjancz stále spěchá, ale vedení
soutěže se ujímá Holub. Pavlíkovy potíže se servem jsou na pokračování
a díky nim dosahuje na barumce svůj nejhorší čas, je až sedmnáctý.
Jeho mechanici za cílem šroubují až se z nich kouří a zdá se, že
jejich práce je úspěšná. Na třetí vložce pak zajíždí Pavlík druhý
absolutní čas a čtvrtou vyhrává. Celkově je třetí.
Jezdci s vozy skupiny B, jedoucí na konci startovního
pole v soutěži mimo pořadí, předváděli rovněž zajímavý závod. Souboj
domácího Sedláře se Škodou 130 LR a několikanásobného vítěze Mitropy
Moosleitnera s loňskou Mantou 400 zvedal diváky z pomyslných sedaček.
„Jedeme doma a to je vždycky pro nás horší. Více času než tréninku
jsme věnovali přípravě vozu. Pojedeme hlavně na Mitropu, naše pozice
v absolutním pořadí by se stejně nemohla nikde objevit a nemá smysl
ničit auto jen kvůli prestižní otázce“, řekl Jiří Sedlář. A jak
vypadala Jirkova „volná“ svědčí nejen čtyři a půl minuty náskoku na
Moosleitnera, ale i šňůra druhých, třetích a dokonce jeden
nejrychlejší čas v „tajném“ porovnání s Ferjanczem, Holubem, Pavlíkem
a dalšími.
Ve večerním stmívání se soutěžní vozy vracejí opět na
tratě rychlostních zkoušek v okolí Gottwaldova. Do čela soutěže se
znovu dostává Holub a Ferjancz se svým „velbloudím“ quattrem mu sotva
stačí. Na záda mu navíc začíná dýchat Pavlík. Čelo závodu jede ve
vteřinových rozestupech a pořadí se tak může změnit v důsledku
sebemenší chybičky.
Noční horizont ve Slušovicích – létá se výš a dál než
za světla. Je to tím, že není vidět kam se letí anebo proto, že
neprší? Nejstatečněji skáče Sibera se stále pomuchlaným předkem vozu,
ale s obnoveným zvykem na áčko, držící se již stabilně v první
desítce. Slušně plachtí i Holub, ale těžkému Mercedesu se při dopadu
utrhne pravý zadní tlumič. Končí tu Mirek Lank, který se z horizontu
odlepil přímo mezi fotografy. Protože však byly dostatečně vytyčeny
bezpečnostní zóny, obešel se tento výlet bez zranění.
Páteční večer vrcholí dvanáctou RZ, což je slavná
Pindula. Po ní následuje hodinová servisní pauza a mnozí jezdi ještě
netuší, jak moc jim přijde vhod. Okolní krajina se začíná halit do
mlžného oděvu! Ferjancz se někde potkal s velkým psem a má dost silně
poškozenou světelnou rampu. Čas má přesto jen o něco málo horší než
Pavlík. Copilot Tandari počítá, počítá a zjišťuje, že před noční
přestávkou Pavlík stáhl jejich náskok na pouhou vteřinu! Holub jede
stále bez tlumiče, našponované časy mezi ČK nedovolují provést větší
opravu. To, že chybí jeden tlumič, přece není důvod pro nějaké ubrání
plynu. Jenže pak se poroučí i druhý tlumič. Jede se tedy bez nich.
Důsledkem je však poškozený závěs zadní nápravy a to natolik, že
v jedné zatáčce Mercedes pokračuje do pole. Vypadá to, že se zase nic
neděje, jen čas je až 39. Noční přestávka v Gottwaldově však ukazuje,
že oprava „medvěda“ je nad síly doprovodu – takže konec. Na téže
zkoušce se pokoušel Koper obejmout se stromem, ale zapomněl při tom
vystoupit z vozu. Poškozený předek jeho vozu potřebuje silnou
kosmetickou úpravu a nadále dělá potíže chlazení. U Pavlíků je také
napilno. Servo stále zlobí, padající řemen čerpadla hrozí vyřazením
vozu, to kdyby shodil řemen alternátoru. Tým řeší zásadní otázku, zda
obětovat plnohodnotný vůz za cenu vypadnutí nebo obětovat výhodu
servořízení jistotě. Padá rozhodnutí sundat řemen čerpadla. No Leo to
si mákneš!
V sobotním ránu se závodní pole přemísťuje na
slovenskou část soutěže. Na rychlém úseku dubodielské zkoušky chybuje
Urban a odstupuje ze závodu s obtiskem telegrafní tyče v blatníku.
Vlajku Škody vysoko a pevně třímá otrokovický Vraj, úspěšně mu
sekunduje Sibera. Pavlík bojuje jak lev, ale pěkné počasí nahrává
maďarskému „velbloudovi“. Pavlíkovy potíže v těchto podmínkách
začínají pomalu vystupovat do popředí. Na dalším místě za Pavlíkem
jede Baumschlager s Toyotou a o téměř patnáct minut dál bojuje Koper
se Švédem Olofssonem (Audi Coupé Quattro, sk. N). Pěkně jel také jeho
krajan Andersson s BMW 323 i. Bohužel na slovenských zkouškách mu
začal odcházet vůz a po první zkoušce na Vsetínsku byl nucen předčasně
ze závodu odstoupit. Pro diváky byl velkým zážitkem průjezd brodem v RZ
Skýcovská. Mnohé vozy zde při razantním průjezdu nabraly do motorového
prostoru tolik vody, že měly problém vůbec brodem projet nebo utopený
motor za brodem znovu uvést do chodu. Kroměřížský jezdec Vojtěch
Kubíček s Ladou 2105 zde ztratil přední SPZ. Pohled na opískovaný
televizní tým (který si pro své záběry z kamery na stativu vybral
vnější stranu špice šotolinové kosy) po průjezdu Mazdy 323 Turbo Švéda
Anderse, byl pro okolní diváky rovněž k nezaplacení.
Sobotní večer v Gottwaldově, masy spokojených diváků,
žlutomodrá startovní rampa v barvách pořadatele a na ní jako první
žlutomodré (v barvách sponzora Camel) Audi Coupé Quattro posádky
Ferjancz – Tandari (40 bodů). A jak celou soutěž viděl pilot vítězné
posádky: „Vedení týmu od nás nechtělo jiný
výsledek, než vítězství, museli jsme pro to udělat vše. Přitom
podmínkami, tratí, počasím i vysokými jízdními průměry v časových
kontrolách, zejména za noční mlhy, to byla jedna z nejtěžších soutěží,
které jsem jel. Zdejší body pro mne mají cenu zlata.“
Méně radosti neměl ani druhý
Leo Pavlík. Od šumavské soutěže odvedl slušný kus práce a s novým
vozem už umí. Spokojen byl i vedoucí družstva AMK JZD Agrokombinát
Slušovice. A tak se na Gottwaldovsku znovu rozlila ona všeobjímající
spokojenost, zejména když Sedlář zvítězil v béčku a dostal se těsně do
vedení průběžné klasifikace Mitropa Cupu.
 |
