foto: Nowi (Panasonic DMC-FZ20)  /  komentář: Newmen

 Délka trati: 131,41 km       Počet RZ: 10 (1 x prolog, 3 RZ 3x)     Délka RZ: 88,44 km
Počet: převzatých vozů 38 (35 současných, 3 HA), vozů v cíli: 26 (24 současných, 2 HA)

      Tento pátek a sobotu jsem se s dalšími třemi členy naší motoristické výpravy pohyboval na území jedné z větví Jantarové stezky, spojující v dávných dobách Středozemí s Pobaltím. Ne nebojte se, nemíním Vás zatěžovat historií. Tyto údaje jsem vyčetl z oficiálního programu 1. ročníku VVM plus Rallye, dalšího závodu Českomoravského poháru rallye, který se odehrál v blízkém okolí severomoravského Fulneku. Pominu-li tzv. Šíma sprinty, tak v tomto koutě republiky se zatím žádné další soutěže nejezdí. Proto padlo naše rozhodnutí  dalšího závodu ČMPR se jako diváci zúčastnit. A vzali jsme to řádně od podlahy – v pátek prolog a v sobotu celý závod. Lákaly nás zvláště nové tratě, které podle popisu na internetových stránkách měly být technické a náročné. Na prolog jedeme s Nowiho stotřícou,  Plhus s Mikem samostatně Mikovou feldou. Sraz je na náměstí ve Fulneku. Klaplo to a scházíme se u osvětleného a vytápěného stanu vedle bohatě zásobeného bufetu v rohu náměstí pod kostelem. Horká káva není k zahození.
 

     Pátečnímu městskému prologu, se startem ve 20 hodin, předchází naše návštěva servisní zóny, umístěné přímo na fulneckém náměstí. Při našem příjezdu před 19.00 hodinou zde panuje až nezvyklý klid. Avšak s uplývajícím časem začíná činnost v jednotlivých stáních nabírat na obrátkách. Probudily se elektrocentrály, postupně se rozsvěcují halogenové lampy v jednotlivých stáních, přijíždějí jezdci, motory vozů začínají ožívat a plní náměstí svým burácením a typickou vůní vysokooktanového benzínu. To je ta krásná atmosféra, pro kterou také máme tyto závody tak rádi a kterou nemůže nahradit žádný, sebelepší přímý přenos v televizi!
     Čas je však neúprosný a nutí nás přesunout se na nedalekou trať prologu, která je celá umístěna v ulicích města Fulneku. V početném davu diváků míjíme velkoprodejnu Penny Market, jejíž rozlehlé parkoviště, před hodinou ještě prázdné, zcela zaplnily vozy diváků. Místo na trati, v programu označené jako DM-2, je dvojitá kosa na asfaltové silnici mezi rodinnými domky, následující po rychlém příjezdu z kopce. Vozy předjezdců ještě nic nenaznačují, ale již první ostré soutěžáky, pilotované současnými i bývalými jezdci MČR, ukazují, že to není jen tak. Vůz s číslem 3 s Danem Landou za volantem jede velmi zvolna a my si uvědomujeme, že Dan neřadí. Bodejť by jo, když mu „odešla“ převodovka. Vypadá to, že pověstný kalich hořkosti si posádka bude muset letos vypít až do dna. Snad to mechanikové do rána opraví. Posádka s číslem 23 Švidrnoch – Osička s kitovou  Felicií na 1,41 km dlouhém úseku prologu opouští nedobrovolně trať a odlehčuje vůz o jedno zadní kolo. Naštěstí dostávají náhradní čas, možnost vůz opravit a ráno opět nastoupit na start. Ostatní vozy více či méně úspěšně absolvují první vložku. Navíc zhruba od poloviny startovního pole trať zkrápí zahradnický ceďák. Početným divákům nevadí, jezdci se s tím taky nějak vypořádávají. Jen Nowi trochu bručí, protože jeho digiťák má díky vodní tříšti lehké problémy s ostřením. Ještě jeden defekt, některé opakované nájezdy do zatáčky po couvání a blíží se konec první vložky. V oblaku smrdutého dýmu pálícího se motorového oleje a s viditelnou lesklou stopou za vozem nás míjí krásná modrá Škoda 120 S Michala Habarta. A pak je konec a nás čeká cesta domů. Na přetrvávající škrábání v krku si vařím grog a v 23,30 hodin lezu do kanafasu.
 

     Ráno startujeme s Lancií v 6,15, protože v 6,45 je sraz s Plhusem a Mikem na Chvalčově. Opět vše časově vychází, takže krátce po půl osmé jsme zase ve Fulneku. Počasí je podmračené, teplota tak kolem 10° C. První sobotní vložka je opět příměstská, od našeho zaparkovaného vozu vzdálená asi 100 metrů. Po krkolomném a hrbatém sjezdu na vlhké šotolině pod místním zámkem následuje pravoúhlé odbočení vlevo na asfaltu. Přímo proti výjezdu je mohutná  kamenná zeď. Tož teda není co závidět. Ke cti všem jezdcům je třeba říci, že se s nástrahami tohoto úseku vyrovnali se ctí, ani jeden se zdi sebeméně nedotkl. Projíždí i Dan Landa, jehož mechanici na opravě převodovky pracovali celou noc. Bohužel na této vložce se problémy objevují znovu a Landa ze závodu definitivně odstupuje. Následuje jej posléze i Švidrnoch, kterému jeho mechanici přes noc uražené kolo opravili. Stopku mu vystavuje defekt dvou kol ve vložce. V úseku krátce po startu do vložky svádí nerovný souboj s kamennou zdí pod zámkem velice pěkná Škoda 110 R kupé jezdce  Petra. Pokrčený pravý přední blatník nevadí, ale poškozená přední náprava jej odsuzuje do role pouhého diváka.
 

     Další vložkou, kterou jsme navštívili, byla 4. v pořadí zvaná Oderská, nacházející se na okraji města Odry. Celý úsek je nám známý z loňské návštěvy jednoho z Šíma sprintu, protože polovinu vložky jsme si tenkrát prošli nedobrovolně pěšky. Tady to proběhlo velice rychle v tom smyslu, že než jsme se pořádně stačili rozhlédnout a zaujmout vhodnou pozici, sportovní komisař pro nízký počet pořadatelů vložku zrušil. Tak zase do auta a zpátky do Fulneku. O poslední ze tří vložek – Jesenické, šla informace jako o „letecké“, proto jsme se rozhodli vystoupat po „Fulnecké“ dál od startu, kde se mělo nacházet krátké odbočení na šotolinu. Našli jsme to a hlubší příkop plný černé vody nesl stopy nedobrovolného výletu některé posádky. Jen dodám, že ani tento úsek nezklamal svou technickou složitostí. Mnohým jezdcům se skoro propletly  ruce na malých volantech, jak se snažili rychle vyrovnávat divoce se smýkající vozy na hlubší vlhké šotolině. Obzvláště musím pochválit dámskou posádku Iva Víchová – Marcela Dolečková, která se do boje s mužskou převahou a svým Favoritem s číslem 33 pustila s plným nasazením. Jejich jízda byla velice pěkné pokoukání. Dámy v cíli obsadily absolutně 19. místo. Smůla opět dostihla Michala Habarta, kterému při pokusu o odřazení v šotolinové zatáčce zůstala v ruce celá řadící páka jeho Š 120 S. Před sebou více než polovinu vložky a v „almaře“ neutrál. Ale pár desítek metrů odsud je soukromý statek a v něm přeochotný rančer s elektrickou svářečkou. Bohužel při pokusu o rychlé vytažení elektrické vidlice ze zásuvky vytrhává kabel ….a čas letí! Spolujezdec se snaží zařadit kombinačkami alespoň dvojku, ale zbylý pahýlek šaltrpáky je malý. Po několika pokusech jezdec přináší z dílny správný rozměr trubkového klíče, kterým se daří zařadit kýžený rychlostní stupeň. Rychle nomexové kukly, přílby, startér a odjezd. Asi je tam ale trojka, protože jezdec v mírném kopci „roztáčí“ motor přes spojku. Snad to lamela vydrží. (Vydržela až do cíle na 26. místě).

Tuto vložku si po otevření pojíždíme svým vozem a hledáme další příhodná doporučená místa. Protože se však jedná o rychlé, netechnické pasáže, vracíme se nakonec zpět na původní místo pod zámkem. Další průjezd soutěžních vozů je již podstatně razantnější, ale zdi se všichni důsledně vyhýbají jako čert kříži.
    

     Poslední vložkou dnešního dne je Oderská, takže se opět přemísťujeme na kraj Oder. Tentokrát je počet pořadatelů v normě a jede se na plno. Ostatně razanci průjezdu některých posádek si můžete prohlédnout na Nowiho fotografiích, které vydají víc, než jakýkoliv ústní popis. Konstatujeme, že opět již nejede Jaromír Tomaštík, kterého jeho Subaru zradilo na osmé vložce. Naopak do cíle dojíždí posádky Čonka – Hejný a Ševeček –Píža na Feliciích, které technika nechala na holičkách při předchozích závodech.

O náročnosti trati svědčí 12 posádek, které neviděly cílovou rampu. Pro technické problémy (defekty dvou kol, převodovky, řízení) odstoupilo 6 posádek, nedobrovolná opuštění tratě vyřadila 5 posádek. Posádka Veselý – Paulik k závodu nenastoupila poté, co v pátek na dlouhém klesání před vjezdem do Fulneku jejich soutěžní Fabii nárazem zezadu značně poškodil civilní Ford Tranzit.

     
     Všechna práva vyhrazena .:CRW:. 2005 / All rights reserved by .:CRW:. 2005