:: fotogalerie ze soutěže ZDE ::
 

17. Internationale Ostarrichi Rallye 06
2. – 3. 6. 2006 Bad Hall, Rakousko

Historische parade – Slowly sideways
FIA ME v rallye historických automobilů, koef. 2
Mistrovství Rakouska

 Délka trati: 379,79 km           Počet etap: 2           Počet RZ:  12             Délka RZ: 198,25 km

Počet přihlášených posádek (počet vozů v cíli):
Historische parade: 21 (neuvedeno)
ME historiků:  26 (14)
ÖRM: 59 (41)
 

     Kouzelné rakouské lázeňské město Bad Hall, ležící nedaleko na jih od Lince, se pro letošní rok stalo centrem dalšího ročníku ME v rallye historických automobilů a Mistrovství Rakouska. Tato dvě klání byla více než vhodně doplněna „historickou rallye parádou“ soutěžních speciálů, které se v nedávných dobách účastnily závodů mistrovství světa s posádkami velmi zvučných jmen. Jen namátkou uvedu například Mercedes 450 SLC, který kdysi pilotoval Bjørn Waldegaard navigovaný Hansem Thorszeliem, Lancii Stratos po Claudeau Andruetovi a jeho spolujezdkyni Biche  nebo Talbot Sunbeam Lotus po neméně slavném Tommi Mäkinennovi. Tři Alpiny A 110, dvě Lancie Delta Integrale, Peugeot 104 ZS – dnes bychom řekli v úpravě kit car, Opel Manta 400 a Ascona 400 B, nechyběl ani jeden Renault 5 Turbo. A jako třešnička na dortu fungovalo několik vozů bývalé „divoké“ skupiny B, konkrétně tři kousky MG Metro 6R4, krátké  Audi Sport Quattro a okřídlené a oplastované Audi Quattro S1. Dvoutakty zastoupil jediný vůz a to tříválcový Saab 96  z roku 1962. Byl to ostatně nejstarší vůz v tomto startovním poli, nejmladší Lancia Delta Integrale byla vyrobena přesně o třicet let později.

     Startovní listina Mistrovství Evropy historických automobilů nehýřila takovým počtem závodních vozů, jako nedávno uskutečněný závod na Sicílii. Jednak tam měly převahu italské posádky, jednak byl koeficient vyšší. Ale i přesto všechny zúčastněné posádky bojovaly po oba dny s plným nasazením s nástrahami tratě i maximální nepřízní počasí.

     Rovněž další závod rakouského mistrovství, jehož účastníci jeli vždy až po vozech rallye parády a historicích, dokázal prokřehlé a mnohdy také promočené diváky  udržet u trati až do konečného průjezdu všech vozů.
 

     Z týmu CRW jsme se na více než čtyřistakilometrovou cestu do místa konání závodu v pátek ráno vydali jen já a Spaceman. Nowi se po dovolené na maďarský mistrák nemohl v práci uvolnit a kluci z ŠRC se také o předchozím víkendu zúčastnili závodu v Maďarsku. My jsme si předem v těsné blízkosti Bad Hallu zajistili přes Internet ubytování v malém penzionu, žena mi ve Zlíně koupila rakouskou dálniční známku, takže odjezd v pátek ráno měl být hladký. Ale nebyl. Naše expediční Lancia když slyšela, že se jede do Rakouska, začala, jak je již tradicí, stávkovat. Při startování několikrát „chcípl“ motor a také při jízdě to cukalo až hanba. No zkusil jsem se zastavit u svého mechanika v Hulíně, ale tam již auto samozřejmě klapalo jak hodinky. Jen kontrolka mi téměř bez přestání signalizovala, že ABS je mimo provoz.  A tak tomu bylo po celou cestu. Bohužel další tradicí se stává, že náš průjezd bývalým sídelním císařským městem Vídní se neodehrává bez kufrování. Bylo tomu tak i v pátek dopoledne, kdy jsme měli možnost poznat další část této historické metropole. Na místě, kde jsme se otáčeli, jsme nebyli sami, kteří tak činili. Ale kromě nás měla všechna ostatní  auta vídeňské značky. Při pozdější konfrontaci s mapou jsme zjistili, že v kritickém místě se provádějí stavební úpravy mimoúrovňových vozovek a jinak bezchybné značení asi tady má nějakou chybu. Nakonec jsme se úspěšně z velkoměsta vyhrabali a na dvou až tříproudové dálnici již nebyl důvod k bloudění. Úseky, které se v době naší cesty do  Weissenbachu na Triestingtal Rallye opravovaly, již byly dokončeny. Bohužel i na rakouské dálnici se vyskytl úsek, kde se část vozovky opravovala a rychlost byla omezena. Byl zde i úsek, který ač řádně s omluvou označen, silně připomínal současný stav našich dálnic. Šedá obloha nevěštila nic dobrého a sem tam jsme chytili malou vláhu. Ale to byl jen začátek. Centrum rallye, město Bad Hall nás okouzlilo svým historickým, krásně upraveným náměstím. Podle vytištěné mapy jsme se pak pokoušeli nalézt „náš“ penzion a asi na čtvrtý pokus se nám to opravdu podařilo. Spaceman s paní hostinskou šprechtil anglicky a výsledkem byl útulný dvoulůžkový pokoj. Než jsme si došli pro věci, moji postel obsadil místní černobílý kocour.

     Teď honem vyplnit přihlášku k pobytu, převléct „do závodního“ a jedeme hledat servis. Díky dobrému značení jej nacházíme téměř ihned a daří se nám i poměrně blízko zaparkovat. Nedočkavě vyrážíme bez deštníků, které necháváme v kufru. To se nám samozřejmě za chvíli vymstí. Do servisní zóny začínají postupně přijíždět vozy skupiny P, což je rallye paráda. Slavnostní start se odehrál na hlavním náměstí v Linci. Nastavuji ucho: „Sakra, tady je snad někde Wartburg“, říkám si, ale jsem vedle. Je to Saab, za kterým již vidím moji oblíbenou Alpinu a další vozy. Výfuk Stratosu dělá pěkný kravál. Spaceman fotí a já přecházím od jednoho kousku k druhému. Šedivá nízká obloha se otevírá a začíná silně pršet. Poklusem se vracíme k autu pro zapomenuté deštníky. Děkuji svému nápadu, koupit ještě jeden větší plážový deštník, které nás krásně kryjí. Přijíždějí vozy účastníků závodu ME historiků a poté i rakouského mistráku. My ale musíme pomalu vyrazit na cestu, abychom stihli alespoň druhou vložku.
 

     Při příjezdu se nás, jak je tady ostatně dobrým zvykem, ujímá pověřený funkcionář a navádí  na místo pro parkování. Kasíruje 2 eura a ukazuje nám, kudy se dostaneme k trati. Stále drobně prší, takže bereme deštníky a jdeme. Trať v tomto úseku stále stoupá v sérii zatáček. Jako safety vůz nás míjí nová Alfa Romeo Brera. A pak již jeden za druhým následují vozy skupiny P. Zatím to na velké závodění nevypadá, po trati teče voda a auta jsou na nějaké rozbití příliš vzácná. To vozy ME již jedou větší kládu. Zvláště posádky s Fordy Escort se s tím nijak nepárají. Porsche jsou přece jen se svými silnými motory v nevýhodě. Červený Stratos německé posádky víc řve, než závodí. A je to pro něj také labutí píseň, protože po této vložce posádka odstupuje. Stejný osud potkává i modrý maďarský Renault 8. Ernst Harrach se svým Porsche 911 do závodu vůbec neodstartoval. Současné vozy vede Maďar Hideg s Mitsubishi Lancer, následován Mörtlem, Wolffem a Gassnerem. Mladý Beppo Harrach jede s Mitsubishi Evo VI s pohonem na zemní plyn. Překvapivě dobře se drží i Fischerlehner s jedinou Fabií RS TDI, výkon jeho vozu je překvapující. Druhá polovina startovního pole je proložena vozy kategorie H10 – například Audi Coupe Quattro a 80 Quattro, Mazdami 323 apod. Poprvé máme možnost vidět i Forda Fiestu ST a to hned ve třech identických provedeních.

     Vzhledem k tomu, že je silně zataženo, neustále prší, fouká poměrně chladný vítr a další vložky jsou na druhé straně od Bad Hallu, rozhodujeme se pro návrat do servisní zóny. Tady postupně projdeme všechna stání. Spaceman potřebuje podepsat některé karty a hodlá získat i nějaké nové. Bohužel jeden exempláře MG Metro je již na vozíku a mechanici jej odvážejí. Také jedna z Alpin je mimo hru. Ve stání Konrada Frieseneggera, který jede se žlutým Opelem Kadett C GT/E, chystají mechanici převodovku a kardanku. Po příjezdu vozu jde okamžitě ven kryt motoru a mechanici se pokoušejí demontovat kardan, aby mohli vyjmout převodovku. Poškození je zřejmě asi větší než předpokládali, takže posádka ze závodu po 4. vložce odstupuje. V servisu BRR je na stojanech Mitsubishi „Toto“ Wolffa a mechanici se kolem něj jen rojí. Bohužel i tady je podvozek vozu po neplánovaném výletu mimo trať (který Wolff velmi názorně ukazuje celým tělem) tak poškozený, že posádka končí. Další odstupujícím je Willi Stengg, kterého zradila převodovka jeho Mitsubishi Evo VII. Odstupují také Bernhard a Petra Jahnovi se Subaru Impreza Sti. Ve startovním poli bude v sobotu také chybět dravě jedoucí Kris Rosenberger s kitovým Golfem IV. Tím výčet pátečních odpadlíků končí, končíme také my a jedeme bydlet. Skromná večeře z domácích zásob, navrch jedno „plechové“ pivo a jdeme spát.
 

     V sobotu se probouzíme do podmračeného dne a venku z nebe tečou provazy vody. Mráčky na čele nám na chvíli rozhání výtečná snídaně a usměvavá paní domácí. Platíme, loučíme se a jedeme na první sobotní vložku s číslem 5. Úsek je to přehledný, technický a s autem se dostáváme do těsné blízkosti trati. Bohužel stále hustě prší a přidává se i vítr. Spaceman se pokouší fotografovat, ale s deštníkem to nejde a bez deštníku je za okamžik mokrý jak vodník. Já tedy vytahuji videokameru, jenže ta se nějak nemůže domluvit s kazetou. Takže taky nic! Tak se alespoň díváme a snažíme se krýt před vodou. Historiky opět přivádí dva Fordy Escort, teprve  potom následují Porsche. Kandidát na titul evropského mistra, Němec  M. Stoschek, vodí své Porsche až na pátém místě. Současný mistrák vede Hideg před Mörtlem, třetí je Gassner a následují další členové rakouské špičky – Saibel, Doppelreiter, Haneder, Danzinger, Kowar atd. Jako spolujezdec Mario Saibela jede Peter Müller – je to ten, který působil jako ředitel na nedávné Triestingtal Rallye ve Weissenbachu.

     Přestože je počasí, že by psa nevyhnal, navštěvujeme ještě další dvě vložky a zastavíme se také jednou v servisu. Potkáváme tady Eddy Schlagera a známého spolujezdce Sigi Schrankla.  Z historiků odpadá na sedmičce finský Trabant a italský Ford Escort RS 1600. Tím výčet odstoupených posádek končí. Rakouský mistrák přichází na sedmičce o 4 posádky, na devítce se loučí jedna Fiesta, desátá vložka znamená konec pro 3 posádky, jedenáctka pro Stiglera a jeho VW Golf IV TDi Kit Car. Kalich hořkosti pije až do dna na poslední dvanácté vložce Krisztian Hideg, kterého nechává na holičkách jeho Lancer a posádka tak musí odstoupit z prvního místa.

     Vítězem ME historiků se stává H-G. Lindner s Fordem Escort RS 2000 (A), druhý je J. Pointinger (A) se stejným vozem, místo třetí obsazuje P. Pasutti (I) Porsche 911 SC, čtvrtý je Bo Axelsson (S) rovněž na Porsche a pátý M. Stoschek s Porsche 911 RS.

     Rakouské mistrovství se po odstoupení Hidega stává kořistí Achima Mörtla (A) – Subaru Impreza Sti - jedoucího s českou licencí, druhý je H. Gassner (D) a třetí M. Saibel- oba na Mitsubishi.  Na pěkném devátém místě absolutně dojíždí M. Fischerlehner se Škodou Fabií RS TDi. Jedenáctý je Beppo Harach s „plynovým“ Mitsubishi EVO VI. V servisu jsme sledovali úporný boj jeho mechaniků s poškozenou pravou zadní stranou vozu, když nemohli připojit tankovací hadici od zásobníku plynu.

     Nás už čeká pouhých 400 km cesty domů a jsme po celodenním dešti rádi, že sedíme v teple. Na dálnici navštěvujeme velké odpočinkové bistro rodinného klanu Rosenbergerových, kde si dáváme výbornou kávu. Zpáteční cesta přes Vídeň je bez jakýchkoliv problémů, přestože nás trasa vede středem historického centra. Značky BRNO jsou dobře viditelné.

     Na rakouské celnici pakuje nějaký Rumun věci ze svého Loganu, na české straně totéž provádí posádka bulharského vozu. U první benzínky za Mikulovem tankuji plnou a za hodinku jsme díky dálnici doma.

  Všechna práva vyhrazena .:CRW:. 2006 / All rights reserved by .:CRW:. 2006