< Back Photo                                                                                                                             < Back Main

foto: Nowi (Panasonic DMC-FZ20)  /  komentář: Newmen



XIV. Böttcher Rally
2. – 3. 9. 2005, Vyškov, ČR

MČR ve sprintrallye
MČR v rallye historických vozidel, Regionální mistrovství Moravy v rallye

 Celková délka závodu: 209,20 km    Počet etap: 2   Celková délka RZ: 79,04 km  Počet RZ: 8

 Počet vozů na startu: současných 78,historiků 16
V cíli: současných 54, historiků 13

     Čtrnáctý ročník Bötcher rallye, který se jel v sobotu 3. září 2005 v okolí moravského Vyškova, započal poslední třetinu MČR v sprintrallye. S napětím se očekával další vzájemný souboj mezi Vaškem Pechem na Fordu Focus WRC a Štěpánem Vojtěchem, pilotujícím Peugeot 206 WRC. Mnozí diváci také čekali, jak dopadne další závod Emila Trinera se Škodou 130 RS. K hladkému průběhu a dobré náladě po celý den vydatně přispívalo nádherné letní počasí. Přesto se v okolí rychlostních vložek sešlo mnohem méně diváků, než tomu bývalo v letech předcházejícících.
     My jsme samozřejmě nemohli na tomto závodě chybět. Jako rodilé kroměřížany nás samozřejmě zajímal i další vývoj na poli závodu historiků. Vždyť nás zde zastupovaly hned čtyři posádky. Z toho tři kompletní: Pavličík – Růžička,  Bláha – Večerka (obě Volkswagen Golf), Kubíček - Zlámal (VAZ 2101) a „veterán” Michal Sum, který si k navigaci stejně jako v Pačejově opět pozval mladšího z bratrů Jirátkových Aleše. Při plánování celodenního pohybu nám vydatně pomohla znalost vyškovských vložek. Proto jsme mohli z domu vyrazit až o půl osmé ráno. Přidal se k nám ještě zlínský Mike, protože jeho tradiční kolegové měli opět nějaká zaneprázdnění. Cestou se k nám ještě přidává Plha se svou dívkou a zelenou Feldou. Do Vyškova je to od nás co by kamenem dohodil, takže můžeme v klidu shlédnout start prvních vozů. Nowi loví fotozáběry a Spaceman jezdecké karty. Potkáváme Sagiho s Vickym a získáváme nové informace o dobrém diváckém místě na staronové vložce u Topolan. Přichází SMSka, ze které se dovídáme, že Honza Kopecký měl po pátečním „soukromém” shakedownu problémy s motorem, které se nepodařilo odstranit a proto nestartuje. No to nás opravdu mrzí, protože jsme byli na jeho další vystoupení s kitovou Fabií z Impromatu opravdu zvědaví.
 




     Na první vložce, kterou je úsek z Podivic do Radslavic končí účast pro šest posádek. Naše první zastávka je na 2. vložce Ježkovice – Luleč ve známém pístovickém retardéru. Vložka se letos jede obráceně. Posádky proto do prostoru křižovatky nepřijíždí tak rychle. Vozovka je díky slunečnému počasí suchá a tím pádem se nekonají žádné dramatické krizovky. Nejrychlejší průjezd zaznamenávají oba vozy jezdců, vedoucích mistrovství. Štěpán lehce zadním nárazníkem trhá plastový obal jednoho ze slámových balíků, které tvoří tvoří vlastní retardér. V místě, kde se nacházíme, je měřen mezičas a zároveň je průjezd jednotlivých vozů komentován. Mladý komentátor se snaží, ale občas se k divákům nesou pěkné bláboly.
     Se zpožděním projíždí Jiří Volf s Octávií WRC. Motor Odložilíkova Renaultu Clio S1600 je téměř pořád v omezovači otáček. Razantní průjezd předvádí Edy Schlager se svým Lancerem Evo VI. Je třeba říci, že někteří piloti při průjezdu retardérem mají co dělat, aby si nezasukovali ruce. Ale jak jsem již uvedl, vše se odbývá v klidu. Posádky obou Opel Kadetů Coupe se s průjezdem vyrovnávají velmi dobře. Zvuk motoru Petráškovy Ascony nevěstí nic dobrého a je také evidentní, že ani výkon není dobrý.  Natahujeme krk a špicujeme uši, protože by měl jet Sumec. Jak už je jeho dobrým zvykem, protahuje svého bavoráka trochu rozevlátým stylem a rychle mizí na horizontu. Svižně také jede Mikulenka s obdobným vozem. Emil Triner, který ve vložce měnil kolo, přijíždí až o tři místa později. Motor jeho vozu mi připadá nějaký udušený. Vlastimil Kubíček se svým VAZem doslova letí těsně nad zemí. Jeho jízda je velmi dravá a vůz v zatáčkách pěkně vlaje. Druhá vložka je zřejmě taky hodně náročná, protože zde odstupuje dalších osm posádek.
 





     Jak jsme se předem dohodli, míříme do servisní zóny, která je stejně jako vloni na vyškovském letišti. Jen Nowi a Mike přesedají do Feldy a jedou na další průjezd podivické vložky. My dva zbývající zjišťujeme, že pořadatelé se od loňska přece jen poučili a vedle letiště umožnili parkování vozidel diváků. U odbočky do servisu není zácpa a auta neparkují na frekventované okresce. To zaslouží pochvalu!! Pochvalu také zaslouží organizace servisu, který je prostorný a přehledný. Pro jezdce, mechaniky i diváky je zde pět stánků s občerstvením! První vozy se již vydávají na druhou, závěrečnou rundu. My máme dost času, takže si v klidu procházíme servisní zónu. Spaceman získává další karty.U Štěpána Vojtěcha i plakát připravený pro start posádky v závodě MS Deustchland rallye a další s vozem Grönholma na novozélandské rallye. Tak to se cení. Všímáme si, že již poměrně dost soutěžních vozů je odstaveno. V průběhu 3.a 4. vložky odstoupilo devět posádek.
 





     Nacházíme stání Michala Suma. Hned vedle čeká doprovod na Kubíčka a přes uličku je tým Emila Trinera. První přijíždí Michal. Oba členové posádky se usmívají, je vidět, že závod se pro ně vyvíjí dobře. Na voze se provádí jen běžná kontrola a doplnění kapalin. Dozvídáme se o technických potížích Tichého Opel Kadetta. My naopak informujeme o odstoupení Ascony. „Tak to už musíme stáhnout jen Mikulenku“, konstatuje Michal a vydává se na trať. Vedle u Kubíčků doprovod za pomoci obou členů posádky odstraňuje následek malého výletu mimo trať – lehce dotáhnout nárazník, vyměnit šroub na spojce výfuku a otočený klínový řemen. Ještě honem něco zakousnout, napít se vody a taky oni odjíždí. Vzápětí odjíždí i oba Golfy a Triner se svou Škodou 130 RS. My jdeme na klobásu a pak se přesuneme na vložku, mezi obcemi Boškůvky – Zouvala. Je  v pořadí osmá a tedy poslední.
 





     Při průjezdu obcí Topolany křižujeme trať cyklistického závodu. Pořadatelům se to moc nelíbí, ale nedá se nic dělat. Pomocí mobilu zjišťujeme, že druhý vůz i s posádkou je již na místě. Potkáváme opět Sagiho, který se také občerstvuje klobásou. Prý je ale napůl studená a syrová. Úsek, kde se nacházíme je pravoúhlé odbočení vlevo po rychlém příjezdu. Stejně jako ráno konstatujeme, že posádky nemají větších problémů. Výjimku tvoří jednotlivci, kteří špatně odhadují rychlost příjezdu a zatáčka je pro ně trochu užší. Ale v okolí je dost prostoru ve formě zoraného pole, takže nic nehrozí. Z SMSkového servisu víme, že časové rozestupy mezi posádkami se ustálily a pokud nepostihnou posádky nepředvídané technické problémy, nedojde již k žádným dramatickým změnám. Do cíle dojíždí první Ášín o 8,4 vteřiny před Štěpánem.
     Při průjezdu historiků rádi vidíme, že všechny vozy „našich” borců stále jedou. Michal nakonec plní co slíbil. V poslední vložce „dává” Mikulenkovi necelé čtyři vteřiny a obsazuje tak druhé místo.Kubíček je sedmý, Pavliček osmý a Bláha devátý. Triner dojíždí jedenáctý.

     Je dobojováno a my můžeme spokojeně odjet domů. Zítra již budeme řešit závažnější problém, který asi vážně zasáhne do našich spanilých jízd – šílenou cenu benzínu.
 




     
  
  Všechna práva vyhrazena .:CRW:. 2005 / All rights reserved by .:CRW:. 2005